O AUTORECH
První díl obsahoval několik povídek, které dost lidí doslova rozbrečelo. A ti z toho kupodivu vůbec neměli radost. Protože nechceme lidi štvát (má to špatný vliv na prodeje a tak vůbec), tak jsme se rozhodli, že díl druhý pojmeme uvolněněji a přátelštěji. Nebudeme se brát tak vážně a necháme autorům volnější ruku.
To můžeme doložit i tím, že jedním z autorů, jehož příspěvek v 2. díle najdete, je autor jednoho ze současných otcovských bestsellerů Dominik Landsman – Deníček moderního fotra. Což je vážně skvělá věc, kterou nelze doporučit upjatým matkám a babičkám.
Robert Lubena, který svůj smysl pro humor skrývá za komisním výrazem televizního scénáristy, dodal povídku, kterou původně zamýšlel pro díl první. Ale za rok a půl příprav ji prostě nestihl napsat tak, aby měla alespoň začátek a prostředek. Už dopsal.
Stejně tak Ivan Remiaš přislíbil povídku již do prvního dílu. Dokázal se před námi skrývat déle než rok. Pak byl dopaden a kupodivu dobrovolně nám předal fejetonek se spíše gastronomickým podtextem.
Ani Veronika Matyášová nezklamala a dodala téměř hotový námět bizarního dramatu o psovi s vojenským výcvikem, který hravě zvládá rozborku a sborku střelné zbraně, umí uvařit vejce natvrdo, ovládat kapesní svítilnu. A mimochodem dokáže i mluvit. Povídka je to náročná. Zvláště pak když přihlédneme ke skutečnosti, že se zakládá tak trochu na pravdě a že zmíněný pes získal svůj vojenský výcvik kdesi v nekonečných stepích Kazachstánu.
Na poněkud vážnější, pravda až dojímavé téma je povídka od Ebru Uluçinar. Ebru žije v Istanbulu, kde pracuje jako produkční a věnuje se divadlu. Divadlo ji vyneslo už nějaké to ocenění. Práce produkční jen vrásky. Ebru nám napsala povídku o řeckém psovi z Řecka. Ten pes se jmenuje Loukanidos (což je mimochodem i název salámu) a stal se hrdinou během nepokojů ve výše zmíněné zemi, které si možná pamatujeme i z našich zpráv.
Další autorka Tereza Hendry se záhadným způsobem převtělila do role chodníku a svůj příspěvek napsala z pohledu... chodníku. Nebojte, nejedná se o experimentální nihilismus, ale o chytrou legraci.
Další Lucie (tedy vlastně Lucia) Heverová si vystřihla klasický povídkový žánr z bolševického Ruska prosáklého vodkou a beznadějí.
Autora Partie poražených, Karla Smejkala, jsme ukecali na povídku z druhé strany. Ne barikády, ale Onoho světa. Velmi příjemná duchařina.
Zuzana Horká přiložila ruku k dílu opět hantecem psanou povídkou, která je naprostou klasikou jejího stylu.
Martin Hobrland dovalil povídku o zbytečném shánění psí boudy pro psa Metuzaléma. Situační humor. Klasika.
Jiří Strádal, autor Korupce po 3. pivu, přidal povídku z Letohrádku Hvězda. Z vlastní zkušenosti, jak říká.
Filip Čermák vyškrábl z šuplíku povídku o rozmazleném šlechticovi, kterou aktualizoval, a poskytl k vydání.
Petr Svoboda a Bára Voštová se v závěrečné povídce rozloučili s jejich věrným parťákem Badym. Francouzským buldočkem, který byl součástí jejich životů... dokud nepřestal být.
O ČEM TO JE?
Život pod psa. Třináct příběhů. Některé k zamyšlení. Jiné k pobavení. A některé i k poučení.
Nuže první příběh je o tom, jak zavádějící může být náš pohled do psí duše. Druhý příběh je o etice využití psího masa v gastronomii. Třetí příběh je jakousi autoterapií obyčejného chodníku. Čtvrtý příběh je bizarní fraškou o zděděném psisku. Pátý příběh je tajemná duchařina, který vychází z autorových vlastních zážitků. Náš šestý příběh je o výletu se psem s vojenským výcvikem, odehrávající se v dost abstraktní realitě. Sedmička je fejetonem na téma úspěšné mužské image. Osmým příběhem je hantecem psaná taškařice… která se prostě musí přečíst. Devátá povídka je o soše psa jménem Loukanikos, který, ačkoli zvíře, se v prestižním magazínu Time dostal mezi stovku nejprestižnějších osobností. Desátá povídka nám nabízí jeden z možných pohledů na vznik strategického fenoménu „bílého psa“. Jedenáctý příběh vypráví o jednom psím šlechtici a nešlechetných úmyslech. Dvanáctá povídka je o partyzánské válce na vycházkách s irským vlkodavem. A třináctá je velmi osobním nekrologem pro francouzského buldočka z Karlína.
Všech třináct povídek je původních a jejich autoři pevně věří, že se vám budou líbit.
