Kdo je kdo a co je co zůstává záhadou. Těhotný jaderný reaktor? Vzpoura rýže? Pojištění termiti? 6 až 12 špionážních satelitů? Colovod? Tržní systém ve státní správě? Obhajoba žaloby a žaloba obhajoby? Žádný problém. Vše zde najdete poskládané hlava nehlava stejně jako invektivy, podlost, bezohlednost a hlavně do nebe volající absurditu, která je výsměchem všem a všemu. To vše úhledně zabaleno v bizarně vystavěném příběhu vesmírného dramatu s byrokratickou zápletkou. Něco jako tak docela trochu moc na hlavu postavená sci-fi a docela reálné politické drama. To vše říznuté tunami rýže a svéráznou státní správou.

Jedná se o těžko stravitelný pabříběh, který vyplňují krátké skeče a vymazlená absurdita. Absence hlavního hrdiny je vyvážena přítomností velkého počtu  antihrdinů, padouchů a zbabělců. Nechybí však svérázná romantická zápletka a napětí, které do děje přinesly dezorientované Tajné služby. A  jejich nadřízené Nejtajnější služby. Až přespřílišný výskyt amerických prezidentů nemá nic společného s politikou, ale s podivnými hrátkami v časoprostoru a mizerně odvedenou prací Nejvyššího Úřadu pro kontrolu ... všeho. Instituce, se kterou si nevědí rady ani výše zmíněné služby, zabývající se tajemnem.

„Říkal, že je tvůj úřad zapleten do té věci s Maltou. Nechal si od tajné služby zjistit, kde je Malta i kde je tvůj úřad. Na to, že je všechno tajné, toho ví docela dost. Jediné, co neví, je to, k čemu je náš úřad. Neví to ani tajné služby.“